Rozpoznávání vzorů

V této práci se věnuji rozpoznávání vzorů. Vycházím z knihy Douglase Rushkoffa, Present shock: when everything happens now. Snažím se přijít na to, proč jsme čímdáltímvíc fraktaloidní. Proč je naše společnost kostrbatá a když si přiblížíme jednotlivé body, tak koukáme na sebe. U toho poslouchám soundtrack ze hry No Man’s Sky, přezdívaná též No Man’s Lie, nevysvětlím proč.

Continue reading Rozpoznávání vzorů

Kyberkultura a psychedelická kultura, D. Rushkoff, Kyberie

Obě kultury fungují na principu „rozšíření člověka“, jeho obohacení. Jedním ze styčných bodů je určitý prostor, kde dochází k transcendenci mysli. Kyberkultura je založena ne technologii. Psychedelická kultura na přírodních základech (neberme v potaz syntetizované drogy či zpracování a znalosti jako technologii). Prostor, který v obou případech je a není, nemá prostorovost, ale dá se do něj vejít. Já vnímám kyberprostor jako určitý prostor, kde dochází k obecné interpretaci tak, aby byl chápan každým návštěvníkem stejně. Psychedelický prostor klasifikuji jako prostor, který je tvořen individuálně. Jediné jeho spojení je fyzický prostor, kde se právě nacházíme, aktuální dimenze, z níž „nejde“ odejít – fyzicky je cesta stejná. Transcendentální zážitek je psychického charakteru. Takto můžeme i říci, že kyberprostor může být také rozdílně interpretován, ovšem jeho struktura je mnohem jednodušší, nežli hlavou vytvořený prostor, který ani vlastní mozek nechápe.

Continue reading Kyberkultura a psychedelická kultura, D. Rushkoff, Kyberie

Neuvěřitelná cesta prosťáčka Jů

Will Crowther ve svém díle Colossal Cave Adventure kombinuje klasické pohádky a vlastní fantasy svět. Celý příběh se odehrává v záhadné a tajemné jeskyni plné bohatství, ale také krutosti a bídy. Hlavní postava Jů, pomineme-li jeho prostost a téměř retardovanost, je velmi krutá. Zabije téměř vše, co se jen, byť velmi málo, pohne. Celé hodiny pobíhá nekontrolovatelně po jeskyni, láduje si kapsy vším, co potká. Krade, vraždí a mluví velmi stroze. Je neslušný, nikdy neřekne ani prosím.

Continue reading Neuvěřitelná cesta prosťáčka Jů

Manifest kyborgů – Haraway, D.

V první řadě je nutno vypíchnout, že Haraway používá kyborga jako metaforu, způsob interpretace. Kyborg, jako takový, není myšlen doslovně. S pomocí kyborga se snaží popsat identifikaci v moderním světě; identifikací myslím formování identity v systému. Haraway říká, že můžeme negativně narušovat systém, pokud v tomto systému jsme: můžeme se „ježíšovat“, rouhat se, pokud jsme věřící, pokud ne, pak mimosystémová kritéria jsou irelevantní. Nerovnost neexistuje, pokud není zkonstruovaná. Haraway naráží na feminismus, který vzniká uznáním boje o nějaké nerovnosti. Perverze je rouhání, postoj, kde dochází k narušování norem.

Continue reading Manifest kyborgů – Haraway, D.

Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme – Robins, K.

Robins se v úvodu zaobírá definicí kyberprostoru, přičemž vypichuje Stengerovou: kyberprostor nemá polohu, ale můžeme se do něj podívat. Tzn. kyberprostor jako něco, co je mimo náš fyzický svět, něco více abstraktního. V tomto prostoru, bez příslušnosti, pak můžeme jednat společně a také společně usilovat o mír. Sherman a Judkins si virtuální realitu představují bez hranic, míří to téměř do božích výšin. Takto otevřený nový svět možností, uzavírá lidstvo před reálným světem, protože v reálném světě není tak rozmanitá svoboda, jako je tomu ve virtuální realitě. Sherman a Judkins říkají, že naše vlastní nedokonalá skutečnost se může stát minulostí. Bude nahrazena pohodlnější verzí, osvobodí nás od omezujícího reálného světa.

Continue reading Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme – Robins, K.