Já a vy všicí uvnitř

I když se zdá, že je svět celistvý, ve skutečnosti je svět složen z fragmentů, které vnímáme. Náš mozek jednotlivé smyslové inputy filtruje a dále zpracovává do iluze celistvosti. Nevnímáme vůni při odtržení kusu chleba, vnímáme i jak odtržení vypadá, jaký vydává zvuk a zda je kůrka křupavá. Získáme jeden obraz o chlebu.

Během předchozího úkolu, jsem se snažil používat pouze jediný smysl k vylíčení „obrazu“. Abych tak mohl učinit, musel jsem určitým způsobem využívat svou „banku obrazů“, která mi pomáhala se zorientovat v chaosu, který je mozku cizí. Nyní se pokusím přijít na to, proč jsem použil takové „obrazy“, jaké jsem použil.

Představil jsem si cvrčky. A že je podvečer. Protože v horku se nikomu nic nechce dělat. Téměř v poušti. Řekne se Ježíš a já vidím Jeruzalém, ač jsem tam nikdy nebyl, přesně si představuji, jak vypadá. Ale nevím, proč jsem zahrnul i moře, přeci jenom Jeruzalém není tak blízko vody. Začal jsem z těchto fragmentů vázaných na místo skládat obraz.

Místnost večeře jsem si představil ne úplně čistou, ale více italskou než jeruzalémskou. Ale zase např. podlaha je více do muslimské kultury, malé pestrobarevné kachličky. Celá místnost byla tmavá osvětlená svíčkami. Spíš jsem o večeři uvažoval jako o večerním klidu po setmění, to mám nejspíše zažité z běžného života, kdy večeřím dvě hodiny před spaním, přičemž chodím spát po půlnoci. Zároveň, vedle italského stylu jsem si ale i představil krčmu, kam se ve středověku chodili scházet lidé. Hrubé stoly, myté smrdutými hadry, pod stolem nepořádek. Dokonce jsem si určitě představil i psy v rohu, co čekají na padající zbytky jídel. Vůbec jsem si nepředstavoval jazyk lidí. Řekl jsem mozku, že lidé mluví a on si představil mluvící lidi, kteří vydávali zvuk, řeč, ale zároveň ne. Spíše takové doplňkové mluvení.

Při meditaci jsem byl silně ovlivněn motivy nesoucí se kolem Ježíše. Místo jeho pobytu, práce se dřevem, vínem, chlebem, lidmi.

Ze svého života si hodně ukládám vysoce pozitivní emoce. Když se řekne chuť mléka, vybavím si teplé mléko hned od krávy, teplý chléb z pece. Nevybavím si dva dny starou šumavu. Hojně jsem využíval těchto zkušeností a znalostí. Stůl byl nádherný. Takový kus masivu bych chtěl doma. Oproti tomu hadr byl odporný. Jako všechny hadry. Protože to jsou hadry. Lidi jsem nechal být. Ti jsou vylíčeni v Bibli.

Asi publikoval 6. 3. 2016.

Vladin_

Malý pán ve svém životě. Ideální společník noci. Cokoliv dělám, dělám se svými gekony, jenže je to furt nezajímá.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *